Jdi na obsah Jdi na menu
 


PÍŠE SE O NÁS

Velmi nás potěšilo, že časopis Můj Dům měl zájem zveřejnit náš dům.

http://bydleni.idnes.cz/nizkoenergeticka-drevostavba-ve-venkovskem-stylu-f8j-/dum_osobnosti.aspx?c=A130308_133538_dum_osobnosti_rez

V časopise byl také rozhovor o tom, jak jsme postavili dřevostavbu, zde je přepis:

Co vás vedlo k rozhodnutí přestěhovat se z nového zděného domu do dřevěného?

Zděný dům jsme se rozhodli prodat z finančních důvodů, abychom další dům měli levnější. Pro dřevostavbu jsme se rozhodli kvůli jednoduššímu procesu realizace.U zděné stavby je mnoho mokrých procesů a technologických přestávek. A také jsem chtěla z profesních důvodů na vlastní kůži zažít rozdíl mezi stavbou dřevěnou a zděnou.

Jak byste srovnala proces výstavby zděné a dřevěné stavby? Co bylo obtížnější a co naopak jednodušší?

Montáž dřevostavby byla celkově jednodušší a rychlejší než stavba zděného domu. Náročnější a delší byla fáze projektování, vše jsem musela promyslet detailů. Hodně jsem řešila správnou skladbu stěn a ostatních konstrukcí. Co se týče samotné realizace, nejdéle trvalo provedení základové desky a lité anhydritové podlahy. Museli jsme ji dlouho vysoušet, protože jsme ji budovali na podzim.

Čím se vám podařilo na výstavbě ušetřit?

Kromě toho, že jsem dům sama navrhovala, jsme se obešli bez generálního dodavatele„na klíč“. Hrubou stavbu dodávala spolehlivá firma, která měla s dřevostavbami zkušenosti. Ostatní jsme řešili formou subdodávek. Vždy záleželo na dobré a rychlé komunikaci a oboustranné vstřícnosti. Zvolili jsme již ověřené firmy, tím bylo vše jednodušší. Celou výstavbu jsem koordinovala sama po jednotlivých profesích, což umožnilo důsledně kontrolovat kvalitu práce a také šetřit náklady. Hodně jsme ušetřili i na vnitřním vybavení, skloubili jsme běžný nábytek z MDF desek s několika designovými solitéry, což ve výsledku vyvolává luxusní dojem.

Jak jste postupovala při výběru konstrukčního systému?

Zvolila jsem rámovou dřevostavbu s difúzně otevřenou konstrukcí s parobrzdou z OSB desek. Jak je známo, skladba konstrukce obvodových stěn se musí navrhovat s ohledem na vzdušnou vlhkost, která vzniká v interiéru a prostupuje konstrukcí domu. Aby nedocházelo ke srážení vodních par v konstrukci, používá se buď difúzně uzavřená skladba s parozábranou, která páry vůbec nepropouští, nebo difúzně otevřená skladba s tzv. parobrzdou, která umožní parám procházet konstrukcí (z interiéru do exteriéru) na molekulární úrovni, aniž by docházelo ke kondenzaci. V tomto případě musí fasáda umožňovat následné odpařování vlhkosti, a to vhodně zvolenými materiály a také provětráváním. U difúzně uzavřených skladeb je velmi důležité dokonale těsné provedení parozábrany, především spojů, detailů u oken nebo v rozích.Nedbalá práce či poškození během stavby mají fatální následky, a to hlavně v případě, že je na vnější zateplení použit polystyrén – je neprodyšný a navíc se lepí k podkladu, což ještě zvyšuje neprodyšnost stěny. Z těchto důvodů jsem zvolila difúzně otevřenou skladbu, která má vynikající tepelněizolační schopnosti a zároveň dýchá, takže i vnitřní prostředí domu je příjemné.

 Váš dům přiznává svou dřevěnou podstatu i navenek – dřevěným obložením fasády. Jak se díváte na skutečnost, že některé dřevostavby jsou omítnuté? Není to zbytečné klamání tělem?

K dřevěnému obložení jsme došli postupně, nebyla to prvoplánová volba. Když jsme zvažovali varianty provětrávaných fasád, vzhledem k typu domu a jeho umístění zbyly dvě možnosti: omítka nebo dřevěný obklad. Z důvodů zjednodušení procesu výstavby jsme omítku vyloučili – znamenalo by to další profesi na stavbě, další koordinace, zvýšení nákladů. Dřevěné obložení provedl hlavní dodavatel a je pro dřevostavbu přirozené. Navíc, jak jsem již uvedla, omítnuté dřevostavby bývají zpravidla opatřeny vnějším kontaktním zateplovacím systémem. Uvnitř konstrukce stěny hrozí kondenzace vodních par, vlhkost dřeva může přesáhnout i 20 % a nemá možnost uniknout ven. Dodržovala bych zde zásadu, že faktor difúzního odporu jednotlivých vrstev obvodové stěny by se měl směrem z interiéru do exteriéru snižovat (tzn. na vnější straně použít prodyšnější materiály než na vnitřní straně obvodové stěny).

Hlavní obývací část domu neleží v jedné rovině se zahradou, v souladu s dnešními trendy, ale spočívá na zděném soklu 3 stupně nad terénem. Vychází toto řešení ze svažitosti terénu, nebo lepší ochrany dřevěné konstrukce proti vlhkosti?

Z obou důvodů. Původní terén byl poměrně svažitý, takže garáž je částečně zapuštěna do terénu. Dalším důvodem bylo především správné provětrání fasády, tedy dostatečný přívod vzduchu zespoda. Bohužel se často setkávám s tím, že je účinně odvětrána horní část fasády, ale není zajištěn přívod vzduchu.

Také jste se vyhnula klasickým francouzským oknům, ale zvolila velká okna s nízkými parapety. Co vás k tomu vedlo?

Francouzská okna máme jen u východu na terasu. V podlaze u francouzského okna totiž vzniká tepelný most, který se projevuje např. odlupováním podlahových lišt zabíhajících k okenní výplni. U minulého domu jsme na tento detail narazili a nechtěli ho opakovat. Okna s parapety vysokými 40 cm umožňují pěkný výhled, ale nevznikají tepelné mosty.

Jak byste charakterizovala vnitřní klima v nízkoenergetické dřevostavbě? Doporučila byste obyvatelům dřevostaveb nějaký typ řízeného větrání?

Díky dobrému zateplení je stavba energeticky velmi úsporná a díky anhydritovým podlahám nepostrádá schopnost tepelné akumulace. Velké prosklení na jih a západ přináší pasivní solární efekt – zimní slunce dům dobře prohřeje. V létě je slunce vysoko a interiér se, i díky dobré tepelné izolaci, nepřehřívá. Projevuje se však charakteristické dilema dokonale utěsněných domů – přirozená výměna vzduchu není dostatečná, zejména přísun čerstvého vzduchu. Oproti zděnému domu musíme častěji větrat okny. Do dřevostaveb se z těchto důvodů navrhuje řízené větrání rekuperací. Tím se však zvyšují investiční náklady a projekt domu musí brát v úvahu rozvody vzduchu. V době stavby jsme neměli dostatečné finanční prostředky ani tyto praktické zkušenosti s výměnou vzduchu. Řízené větrání s rekuperací je jistě dobrým řešením, nepovažuji ho však za nezbytné.

Topíte elektřinou, což bývá považováno za nákladné. Jaké s tím máte zkušenosti?

V místě není zaveden plyn a nechtěli jsme investovat do drahého tepelného čerpadla ani solárních kolektorů. Nejsme přesvědčeni o efektivitě těchto technologií (pokud si je někdo pořizuje na hypotéku), dáváme přednost co nejjednodušším systémům, které nejsou tolik nákladné a dají se dobře regulovat. Dům proto vytápíme elektrickými odporovými kabely s řídicí jednotkou Devi. Pořizovací cena celého systému byla o polovinu nižší než v případě elektrokotle s teplovodním podlahovým vytápěním a instalace byla velmi jednoduchá. Další výhodou je snadná regulace, teplotu v každé místnosti můžeme nastavit samostatně a tím se vyhýbáme zbytečnému plýtvání. V nízkoenergetickém domě je spotřeba na vytápění nízká, myslím, že více energie spotřebováváme na ohřev teplé užitkové vody, vaření, praní atd. Navíc uživatelé elektrického podlahového vytápění mohou získat výhodnou sazbu na odběr elektřiny a tím výrazně zlevnit celý provoz domácnosti včetně elektrospotřebičů atd.

 Na rozdíl od většiny rodinných domů u vás doma chybí krb. Považovali jste ho za zbytečný?

Stavební příprava na krb byla provedena. V budoucnu si krb pořídíme, ale jen pro lokální využití – v obývacím pokoji. Nechceme jej napojovat na topný systém, což je spojeno s vyššími investičními náklady a složitou regulací topné soustavy.

 Říká se, že dřevostavby obvykle nejsou dostatečně zvukotěsné. Slyšíte u vás doma "trávu růst“?

V našem domě tento problém nepozorujeme. V sousedství je školka, projede tu zhruba 100 aut denně, ale hluk nás nijak neruší.

Můžete na základě vlastní zkušenosti srovnat zděné a dřevěné konstrukce – jejich mechanické vlastnosti, stabilitu, životnost? Jaké „chování“ mohou obyvatelé dřevěných domů očekávat?

Pokud jsou obě stavby dobře provedené, z uvedených hledisek není poznat rozdíl. U dřevostavby jsem se hlavně obávala praskání sádrokartonů, jejich plochu jsem se snažila zmenšit vnitřním dřevěným obložením stěn a stropů. Potvrdilo se,že pokud jsou všechny detaily správně provedeny, není třeba se obávat.

Dá se životnost dřevostavby prodloužit pravidelnou údržbou? Má vliv také způsob užívání?

Životnost dřevostavby se dá ovlivnit spíše správným návrhem konstrukce a jeho realizací, než údržbou. Myslím, že ani způsob užívání nemá zásadní vliv, pokud se majitelé chovají standardně – dům náležitě vytápějí, větrají atd. Jen dřevěnou fasádu budeme natírat častěji než omítku. Pro všechny zájemce jsem vytvořila internetové stránky, které jsou průvodcem výstavby jak zděného, tak dřevěného domu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Dům

(Hana, 23. 12. 2016 9:45)

Dobrý den, my máme rodinný dům-dřevostavbu. Neměnila bych, díky firmě http://www.domy-drevostavby-na-klic.cz si žijeme tak jak jsme vždy chtěli a proto mohuh vřele dál doporučit.